Z jedné vody...

Když jsem zakládala Wild Creatures, měla jsem jen jeden cíl: lambik. Nevěděla jsem, co všechno mě čeká při vyvíjení lambiku. Nevěděla jsem, že budu muset řešit záludnosti exportu alkoholu do všech světových koutů. A už vůbec by mě nikdy nenapadlo, co všechno a koho na své cestě potkám. Třeba koji a Japonsko a Smolíky.
Když Vašek poprvé vyprávěl o mirinu, měla jsem oči jak tenisáky. Jitko, nechceš to vyrábět?
Nechci.
To musíš ochutnat! To je tak dobré!
Nechci. Raději nechci.
No neodolala jsem. Ochutnala a samozřejmě to pak chtěla. Je to fascinující proces. Je vlastně jedno ve které části světa se dnes nacházíte, všude se najde něco, co máme společné. Přírodní metody, lásku k tradici a posedlost vývojem. Na začátku, v roce 2011, to byla dobrodružná cesta do světa spontánního kvašení, divokých kvasinek a zrání v dřevěných sudech. Dnes, po skoro 15ti letech si uvědomuji, že vinařská oblast na Pálavě mi dala víc než terroir — dala mi nekonečné možnosti.